Srnčí říje 2012 2.část
... dokončení
Za dva dny vyrážím znovu na posledně tak úspěšné místo, tentokrát však pouze s maskovací sítí. Usedám asi 200 metrů od místa minulého souboje. Čekám asi hodinu, když vedle mě vychází na pastvu srna.
V klidu se pase a já ji mohu bez problémů fotografovat. Je v poklidu až do chvíle, kdy se na louce za mými zády prožene auto s muzikou na plné pecky.
Je až s podivem, jak jsou někteří lidé neomalení a tímto způsobem zasahují do už tak malého klidu zvěře. Srna zatahuje do krytu a já se po chvíli také zvedám a odcházím. Procházím mezi dvěma remízky, až se dostávám na rozlehlou louku. V dálce vidím pasoucí se srnu. Zůstávám na okraji louky a sleduji okolí dalekohledem. Upoutává mě pohyb na protější straně louky. Ačkoliv je to nějakých 400 metrů, rozeznávám kus srnčí zvěře. Vypadá to na srnce, což se mi potvrzuje, když se ke mě blíží napříč loukou. Tahám tedy vábničku a pokouším se ho navábit. Srnec vůbec nereaguje. Zastaví se a zbystří, až když se dostane na nějakých 100 metrů ode mě. Stáčí se mým směrem. Blíží se pomalým krokem a se skloněnou hlavou spíše ze zvědavosti. Příliš blízko však nepřichází. Už je na něm vidět únava z říje.
Ve vzdálenosti 50 metrů se stáčí mírně doprava a obloukem mě obchází. Beru tedy fotoaparát a okrajem lesa se pomalu plížím, abych se k němu dostal blíže a zachytil ho z větší blízkosti. Zastihuji ho na okraji remízku. Zastavil se,protože zpozoroval můj pohyb. Upřeně se dívá mým směrem. Nabírám ho do záběru a mačkám spoušť. On na nic nečeká a mizí v remízu. Hned kontroluji fotografii a jsem zklamán. Fotografie je mázlá. Srnec je na ní zachycen jako lesní přelud.
Další den brzy ráno vyrážím za focením na jiné místo, které jsem nenavštěvoval z důvodu neustálého rušení zemědělskou technikou. Protože je obilí již posekané, chci to tam zkusit. Zasedám na okraji posečeného pole. Po pravé straně mám vysokou trávu, jinak jen strniště. Po chvíli vycházejí z vysoké trávy dvě srnčata.
Chvíli se pasou, potom odbíhají pryč. Sezení mě dnes nějak nebaví, a tak se sbírám a jdu na šoulačku. Procházím přes strniště, ale žádnou zvěř už nepotkávám. Za strništěm je louka oddělená pásem stromů. Na ní mě zaujaly růžové květy, kterým věnuji několik fotografií.
Ještě procházím část revíru, ale nic už se neděje. Kolem desáté hodiny odjíždím domů.
Do lesa se kvůli pracovním povinnostem nedostávám dalších jedenáct dní.
Vyrážím brzy ráno do revíru mého kamaráda. Auto nechávám vedle lesní cesty a jdu okrajem louky mezi olšovými porosty. Nad krajinou leží mlha, ze které se přede mnou vynořuje srnec. V mlžném oparu vypadá jako duch.
Po chvíli ale zatahuje zpět, odkud přišel, a já mohu pokračovat dále. Procházím olšovým hájem na rozlehlou louku. Kousek od jejího okraje je neposečený úsek s podmáčeným podložím. Na jeho okraji rozkládám židličku a sleduji louku před sebou, na níž se pasou tři srny. Srny jsou asi 200 metrů přede mnou, ale díky posečené louce a bez nějakého krytu nemá cenu se přibližovat. Postupně se ke mně srny dostávají blíž, až nakonec přecházejí těsně kolem a jednu z nich se mi daří zachytit v protisvětle.
Po jejich odchodu se zvedám a přecházím zpět k olšovému porostu a podél něho se vydávám dále. Skryt stínem stromů postupuji kousek po kousku, když 50 metrů ode mě vychází na pastvu mladý srnec.
Vítr mám dobrý, a tak se k němu pokouším přiblížit. On mě však po chvíli registruje, no spíše můj pohyb, a zvědavě se přibližuje. Je nejistý, proto mě obloukem obchází. Pomalinku se za ním otáčím. On se mi krásně vystavuje, jako by věděl, že bude fotografován.
Pak se otáčí a pro jistotu zatahuje do lesa. Uprostřed louky je malý ostrůvek stromů, za nímž se pase několik kusů srnčí. Daří se mi nepozorovaně dostat do tohoto ostrůvku a již z větší blízkosti rozeznávám tři srnce. Jsou si docela podobní a tak mi připadají jako bratři.
Evidentně už je po říji, jelikož se pasou v klidu bok po boku.
Fotografuji je a sleduji, než samovolně opustí louku a zatáhnou do krytu lesa. To bylo poslední setkání na závěr pro mě veleúspěšné srnčí říje, která byla nabytá neskutečnými zážitky a korunována srnčím soubojem z blízka.
Fotolovu zdar…